Rozhovor: Dominik Beer s Akademiky Plzeň ovládl ULLH

Domink Beer, který prošel Baníkem a zapsal i starty ve druhé lize, dovedl Akademiky Plzeň jako kapitán k titulu v univerzitní lize. V letošní sezoně nastoupil do zápasů i v sokolovském B-týmu. Pohár Jana Palacha zvedli nad hlavu i další hráči, kteří prošli Baníkem, tedy David Prachař a Matěj Bíma. Akademici nejdříve prošli přes tým BO Ostrava a v semifinále odklidili z cesty Blackdogs Budweis. Ve finále po zaváhání v prvním duelu už v dalším průběhu série nedostali ani jeden gól a ovládli univerzitní ligu. Po minulém roce, kdy slavila titul Univerzita Karlova s Jiřím Halberštátem, tak byl vítěz znovu i další baníkovec.

V základní části Vám uteklo první místo o pouhý bod, ale jak byste zhodnotil celé působení v základní části Vašeho týmu?

Jak jsme skončili loňský ročník, tak jsme ho i začali. Takže úspěšně. Celá základní část proběhla bez větších problémů, dařilo se nám. Jádro týmu z loňského ročníku zůstalo pohromadě a během léta jsme ještě posílili o další kvalitní hráče. Škoda zápasu v Pardubicích, kde jsme byli považováni za favority, ale bohužel jsme neuspěli. Body z tohoto zápasu nám poté chyběli k tomu, abychom se stali vítězi základní části. Engineers byli o bod šťastnější v základní části, ale za jejich výsledky zaslouženě. Ke konci základní části to byl boj na dálku a pražský tým byl nakonec o bod šťastnější. V Plzni se každý rok přes odchody i příchody vždy vytvoří skvělá parta a na tom ten tým stojí. I hráči, kteří jsou herně vyspělí, tak si na nic v týmu nehrají. Jsme přáteli i mimo led. Často podnikáme akce jako jsou týmové večeře, rafty, bowling, výlety a podobně. Po základní části panovala obrovská spokojenost a formu jsme chtěli potvrdit i v play-off.

Po prohře s Univerzitou Karlovou ve finále ULLH jste letos ULLH ovládli po výhře nad druhým pražským týmem. Jak probíhalo play-off a finále a jak byste ho porovnal s minulým ročníkem?

Loňský rok jsme nastupovali do play off ze šestého místa, takže se dá říct jako outsideři. Ve čtvrtfinále a v semifinále jsme porazili favority na zisk poháru Engineers Prague a poté Blackdogs Budweis a překvapili jsme tím celou soutěž. Bylo to těžké, ale týmovým výkonem jsme to urvali. Během celého play-off panovala velká euforie a chyběl nám jen kousíček k tomu, abychom porazili i favorizované UK Hockey Prague (prohra v rozhodujícím zápase po prodloužení). Letos jsme na druhou stranu postoupili jako favorité, byla na nás kladena velká očekávání, ale cestu do finále jsme přes BO Ostrava a Blackdogs Budweis pohodově zvládli. Čekal nás vítěz základní části Engineers Prague. Věděli jsme, že v sérii bude rozhodovat každá maličkost a že zápasy budou extrémně vyrovnané, a to se i ukázalo. První zápas jsme klopýtli v Praze pouze o gól, ale poté se nám podařilo vyhrát tři zápasy v řadě bez obdrženého gólu! To je něco neskutečného, co jsem do teď nikdy nezažil. Ve finálové sérii jsme ukázali týmového ducha a že táhneme za jeden provaz. Obě finále byla trošku podobná tím, že jsme vstupovali do finále jako ti druzí. Ale my máme neskutečnou partu, kde všichni táhneme za jeden provaz, každý z nás vydal to nejvíc, abychom po loňském druhém místě vyšlapali na vysněný vrchol.

I když nejste profesionálové, tak předpokládám, že oslavy se profesionálům minimálně přiblížili, nebo tomu bylo jinak?

Určitě musím souhlasit (smích). Na posledním zápase nás bylo podpořit něco kolem 1500 diváků a možná i polovina byla na závěrečné afterparty s pohárem. V Plzni se slaví samo díky tomu, že je to studentské město. Slavili jsme tři dny v kuse, a to nás některé oslavy a galavečery ještě čekají.

V týmu jste měli i nejproduktivnějšího hráče celé ligy Marka ,,Mária” Princla, jak velký byl jeho vliv na úspěch a jak byste ho jako hráče i člověka popsal?

Jsem rád, že jsem s Máriem v jednom týmu, protože to, jak má při zápase prořízlou pusu, bych nezvládnul a k tomu je ještě šikovný, takže nejenom že by mě vydeptaly jeho řeči, ale určitě by mě k tomu ještě obehrál a vysmál se mi (smích). I když je Mário provokatér, je to vynikající hokejista. Díky jeho čtení hry, šikovným rukám a neskutečné pumelici by se možná neztratil ani v extraligovém týmu. Mnoho soupeřů ho nemá v oblibě kvůli jeho hernímu pojetí a tím, že se vám dostane pod kůži, ale takový je pouze na ledě. Mimo led to je chytrý suprový kluk, a kdyby ho soupeři poznali mimo led, nebo ho měli u sebe v týmu, tak ho uvítají všema deseti. Ale mimo led je pořád stejně ukecaný.

Důležitým článkem týmu byl i brankář Jonáš Štekr, který vychytal ve finále ze čtyř utkání třikrát nulu, tak co on?

Fantom Jonáš. Čísla hovoří za vše. Letos pouze stvrdil to, že je nejlepším brankářem souteže. Výkony si řekl určitě o místo ve vyšších ligách. Vychytat tři nuly v řadě ve finále? To je jako ze snu a on to dokázal. Za celou sezonu včetně play-off se může pyšnit osmi nulami. Neskutečné. Byl naším základním stavebním kamenem pro celou sezonu. V nejtěžších chvílích pomohl on nám a my jemu. Ale spíš on nám (smích). Ale nechtěl bych opomenout ani našeho dalšího brankáře Jirku Černého, který v základní části chytal také parádně.

Celý projekt ULLH je stále spíše v začátcích, ale už se dostává i do širšího povědomí veřejnosti a vypadá to, že má velký potenciál jak na ledě tak marketingový. Jak to vidíte z Vašeho pohledu?

Kdyby se nějaký laik podíval na naše sociální sítě, tak si troufám říct, že by si myslel, že narazil na sítě jednoho z klubů NHL (smích). Propagace na sociálních sítích, grafické zpracování příspěvků a otevřená rivalita týmů soutěže musí každého bavit. Pravidelně se přidávají příspěvky, aby byl fanoušek v obraze o tom, co se aktuálně děje. Všichni, kteří se na tomto podílejí, ze sebe ždímají všechno s láskou k univerzitnímu hokeji. Tato liga přiroste k srdci každému, kdo do tohoto procesu vstoupí. Prostě nejzábavnější hokej v Česku. Každým rokem do soutěže přicházejí noví a kvalitní hráči, kteří zvedají úroveň soutěže. Například v našem týmu můžete potkat kluky se zkušenostmi jak z extraligy, tak i první a druhé ligy. Herní kvalitou bych ULLH zařadil ke středu tabulky ve druhé lize. Potenciál je ale daleko větší a myslím si, že úroveň stále poroste nahoru.

Tuto sezonu jste nasbíral i několik startů v sokolovském B-týmu, jak jste viděl vývoj sezony zde?

První tři kola základní části se nám úplně nepovedla. Ze tří zápasů jsme měli pouhé dva body a moc se nám nedařilo. V šatně ale stále panovala dobrá nálada a nepanikařilo se. Věděli jsme, že to zlomíme, protože jádro týmu je silné a dlouho pospolu. To se poté ukázalo v dalších zápasech. Porazili jsme silné týmy jako jsou Nejdek, Klatovy, Domažlice, dokonce i pozdějšího vítěze soutěže Třemošnou! Takže jsme vývoj sezony úplně otočili a radovali jsme se z krásného třetího místa po základní části. Ještě bych se rád vrátil k poslednímu ligovému zápasu v Domažlicích, kde jsme stvrdili třetí místo. K tomu, abychom zůstali na třetím místě nám stačil pouhý bod. Ale zápas se nevyvíjel podle našich představ. Po čtyřech minutách hry jsme prohrávali 3:0 a naše naděje byly v nedohlednu. Ale my jsme Sokolov, parta skvělých kluků, co se pere o výsledek každou minutu, a to jsme v zápase také ukázali. Na začátku třetí třetiny jsme prohrávali už 7:3, ale my se nevzdali. Dotáhli jsme to na 7:5 a během posledních devatenácti sekund zápasu jsme dali dva góly! Díky tomu jsme obhájili třetí místo. Poté jsme šli ve čtvrtfinále na Klatovy B, našeho osudného soupeře, který nás vyřadil v loňském čtvrtfinále. Cíl byl jasný, oplatit jim to z loňského roku. První zápas jsme prohráli, a tak jsme druhý zápas museli vyhrát, aby se konalo prodloužení, kde se rozhodne o postupu do semifinále. Zápas se nám podařilo vyhrát a v prodloužení ze sebe každý vydal maximum, ale bohužel Klatovy byly šťastnější. Ale i přes to hodnotím sezonu velice kladně. Ukázali jsme všem, že k vrchním příčkám soutěže patříme a budeme patřit. I když jsem toho v Sokolově letos odehrál méně, vždy se sem rád vracím a odvádím pro tým maximum, stejně jako všichni ostatní. A je to proto, že Sokolov mi dal poprvé možnost nakouknout do druholigového hokeje, čehož si moc vážím!